LUCAS Valentino Bohemia zlatý retrívr (Golden retriever)

Lukáškův OVVR příběh

Začnu pěkně "od lesa". Jednou z podmínek pro uchovnění retrívrů je složit OVVR (OVĚŘENÍ VROZENÝCH VLOH RETRÍVRŮ) a protože mám zlatého retrívra Lukáška (Lucas Valentino Bohemia), již dvouletého rozmazleného jedináčka, navíc výcvikem nepoznamenaného Pražáka, museli jsme i my projít nějakým tím výcvikem. Jak jsem byla nesčíslněkrát upozorněna není to zkouška, ale jsou to vlastně testy.

Oba kluby (KCHLS i RK) nabízejí výcvikové tábory pro složení OVVR. Vybrala jsem si KCHLS (v AKCE sekce) tábor v Novém Řadově u Třeboně, poslala přihlášku, zaplatila složenku na 4-denní pobyt s plnou penzí a začala se strašně těšit.

Ve čtvrtek 30. května jsem ještě před odjezdem z Prahy prohnala Lukáše veterinou (razítko "zdravosti" do očkovacího průkazu), přibalila originál PP, napakovala jsem jeho papáníčko, deku, atd., něco málo pro sebe a vyrazili jsme do Jižních Čech.

Chatový tábor Nový Řadov je ze všech stran obklopen krásnými lesy, Nová řeka (vlastně je to říčka) je 30 m od chatek. Ubytování je v chatičkách (6-8 lůžek - palandy), povlečení nafasujete po příjezdu, stravování je celodenní , ve velikánské jídelně formou samoobsluhy ( nám vařili moc dobře!), v některých chatkách nejsou el. zásuvky, tak kávičku je možno koupit "za hubičku" v dobře vybaveném bistru "U Gottwalda" přímo v táboře, WC a sprchy s vždy teplou vodou jsou v hlavní budově.

Protože v příjezdový den není určen žádný program, vše začíná až snídaní, vzali jsme s kamarádkou Míšou, manželem Mirkem a synkem Martínkem své zlaťáčky (Bibinku a Lukáška) na obhlídku tábora spojenou s následným koupáním v přilehlé říčce. Jedním slovem nááádhera! To mně i Lukymu bylo ještě hej!

Druhý den ráno v 8 hodin snídaně a od 9,30 hod. nástup všech účastníků výcvikového tábora, přivítání, kontrola očkovacích průkazů, představení vedoucí tábora paní A. Krutské a jednotlivých výcvikářů (hlavní slovo pan Ing. Kubeš), denní program výcviku a rozchod do lesa. Zde nám bylo vysvětleno, jaké vodítko a obojek se smí používat během výcviku (vodítko sepnuté přes rameno, ne do ruky a hlavně ne ostnatý obojek - jeho použití u retrívrů je dokonce trestné, tomu se ani nedivím)!!!

Po skupinkách (5 pejsků) odcházíme všichni na nácvik chování psa bez vodítka při výstřelu. Už dopředu nás upozornili, že máme své psy hned po výstřelu začít hlasitě chválit, mazlíkovat je a tím i odpoutat pozornost od té "šlupky" z brokovnice. Lukášek byl pašáček, ztuhnul na místě a naštěstí nezdrhnul zpět do tábora jako někteří mladí pejsci a fenečky. Po střelbách jsme byli rozděleni do skupin, starší psi nad 18 měsíců a pokročilejší, atd. až po psí miminka. Naše skupina (10 psů) šla hned cvičit disciplínu NOS. Pan J. Čech měl pro nás připravenou divokou kachnu (vyndal ji ráno z mrazáku, haha) a na své fenečce šikovné Kačence (Chesapeake bay retrívr) nám předváděli, jak na to. Psovi se dá kachna před čumák tj. načuchat, pak vůdce (haha to jsem já!) se i se psem otočí zády k cvičiteli, který pernatou zvěř odhodí dost daleko do porostu, psa vypustíte a on ji musí najít. Když pes dokonce i nalezenou zvěř aportuje, tak je to super a u OVVR už potom nemusí dělat tzv. suchý aport a do PP se mu zapíše, že aportoval zvěř! Můj typický pražský pes sice kačenu navětřil krásně, ale musela jsem pro ni dojít já!!! Když jsem ho učila, aby vzal kachnu do tlamy, tak chvíli vypadal, že se asi pozvrací, estét jeden!!! Z naší skupinky dobrovolně vzali kačenku do tlamy jenom 3 psi! Ale už po dvou hodinách výcviku aportovali zvěř všichni až na 2 pejsky, mně to přišlo líto, tak jsem Lukáše prudila a prudila až se mi povedlo ho totálně otrávit a přestal aportovat i klacky!!! Já vím, nic se nemá přehánět, také jsme na to málem dojeli!

Po obědě polední klid a nástup znovu na výcvik, po neslavných Lukášových výkonech jsem se přifařila radši ke skupině vedené panem Jedličkou, znovu se cvičil NOS, ale tentokrát s králíkem. Lukáš bezvadně vyběhl správným směrem, králíka našel, čekal na velikou pochvalu, do tlamy nevzal a kdyby to uměl, tak si na králíka s odporem odplivl, hahaha! Potom jsme šli na "SUCHÝ APORT". Doporučuji vzít si svůj vlastní aport , na který je váš pes zvyklý (činka, kozlík, dummy atd. musí být od 0,50 kg výše). Já s sebou nic neměla (bába zapomětlivá) a náš Lukáš se navíc už úplně šprajcnul a ne a ne aportovat zapůjčenou činku! Dělal, že je v lese poprvé, žádné povely nezná, nejmenuje se Lukáš, ale Punťa, zkrátka byl zralý "na šití"!! Pan Jedlička mně dokonce řekl, ať ho na OVVR vůbec nehlásím, že na to není absolutně připravený a za 2 dny ho to stejně nenaučím!!! Ale už jsem měla zaplaceno (400,-Kč) a byla jsem rozhodnuta, že ho k tomu donutím, šupáka jednoho a nevzdám se!!U Nové řeky při nácviku APORT Z VODY to ještě šlo, snad si Lukáš vzpomněl, co jsem ho u Vltavy učila a byl celkem vzorný. Po řece občas přejela kanoe s vodákama a s pozdravem :"Loď AHOJ!!" jsme rádi přerušili výcvik, aby nám psi lodě neaportovali, hahaha! Opět se potvrdilo pravidlo vlastního aportu, gumový kroužek, který má Lukášek na vodní aport nemá půl kila, tak jsme měli zapůjčenou činku (pro Lukyho brrrr!) a tak ji nepředával 1m na břehu do ruky vůdce, jak se má, ale vyplivl ji ještě ve vodě, sice u břehu, ale špatně!! Ach jo! Když všichni odešli odpočívat, byla řeka naše! No nakonec se zadařilo a Luky to zvládl!

V sobotu jsem zase změnila skupinku a přešla jsem k Terezce (17-tileté dívčině) Následoval výcvik chůze psa u nohy vůdce na volném na rameni zavěšeném vodítku (nesmíte se ho ani dotknout!)a bez vodítka. Chodili jsme mezi stromy v lese a Terezka nám ukazovala naše chyby, díky její trpělivosti nakonec Lukáš chodil přímo vzorově!!!! Ó díky!

Po obědě bylo rozhodnuto, že psi, kteří jdou na OVVR, by měli odpočívat v chládku, poslední žrádlo dostat kolem sedmé hodiny večerní, žádný výcvik, žádná námaha atd. No jo, to se řekne žádný výcvik, ale co já se "suchým aportem"??? Vypůjčila jsem si kozlík a odešla do lesa, cvičit toho mého "zmetka" dobrému chování.

Hrůza, děs, běs!!! Nevím, jestli byl Lukášek utahaný nebo jsem pořád dělala něco špatně já, zkrátka už jsem na něho v závěru řvala: "Aport!! Lukáááši budeš bit!!! Aport jsem řekla!!! Dělej!!!! Debile!!!!" a kdyby nepřišla Míša, tak v tom lese asi bulím vzteky, bezmocí a lítostí dodnes!!! Bez zbytečných řečí mi vzala aport z ruky, vzala Lukáše stranou, rozbláznila ho tak, že se na aport jen třásl, krásně jí ho přinesl, prostě paráda!!!! A já blběna chtěla zabalit a jet domů!!!! Ó díky Míšo!!! Nakonec i ó díky Lukášku, žes OVVR udělal!!! Mám tě moc ráda!!! A vůbec nejsi žádný debil, vždyť tě tak oslovuji s láskou a ty to víš!!!!

Večerní táborák jsem měla jak v mlze, nervy jak špagáty, do rána jsem pořádně nespala, ale už bylo rozhodnuto a v neděli ráno v půl deváté se odjíždělo z tábora do Třeboně. K vykonání OVVR se dostavilo 28 retrívrů. A začal slavnostní nástup, losování, a rozdělení do skupin po 7 psech. Všichni jsme si stoupli do jedné dlouhé řady a začalo ověřování POVAHY, každý vůdce šel se svým psem podle vyrovnaných psů a zařadil se na konec řady (pes nesmí projevit jakýkoliv náznak agresivity). Zvládli to všichni!!! Od jedné fenky dokonce Lukáš dostal i pusinku na čumáček, hahaha! Postupně jsem se tedy zklidňovala a snad i proto jsme OVVR zvládli. Naše první disciplina byl aport z vody- ochota k práci ve vodě (Lukáš dostal 3 body ze čtyř, jupíííí!) A pak to šlo v rychlém sledu: nos (4 body), aport v terénu pro mne tolik obávaný suchý aport (2 body-půjčený kozlík a moje nedůslednost se projevila!), chování po výstřelu (4 body), vrozená chuť k práci (4 body), kontakt s vůdcem (4 body), vodění na vodítku (4 body), vodění volně (4 body). Výsledná kvalifikace - II. cena, celkový počet bodů po násobení daným koeficientem - 234 bodů!!!! Zápis je ještě doplněn o popis práce psa: Vlohy prokázány, nutno docvičit aportovací discipliny.

A proč jsem vlastně tohle všechno psala???? Jak jinak říci všem, kteří se na OVVR připravují: "Jděte do toho s vervou, bez zbytečných nervů, váš pes OVVR určitě udělá, vždyť je RETRÍVR!!! Nejnádhernější, nejochotnější vyhovět svému příteli člověku, prostě to NEJ plemeno psů pod sluncem!!!!!

A abyste viděli, že nelžu a DIPLOM OVVR Lukášek má, tak tady je i s mojí maličkostí.

Romana Bešíková
munisek@centrum.cz


Webmaster & WebDesign IvaShow ... Copyright © 2006 Romča Bešíková